Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Spaní s hvězdičkou

Blaženě se roztahuju ve vlastní posteli. Je čistě povlečená, čerstvě voní a uprostřed je najednou plno místa. Potomek zatím spokojeně pochrupuje ve vlastní posteli v sousedním pokoji. Aach... My rodiče opravdu nepotřebujeme ke štěstí tak moc. Jedna nerušená noc spánku je nám vzácnější a nedá se koupit. Bohužel ani naplánovat a rozhodně ne zaručit.

Potomek se ve středu naší postele zabydlel, když rostly zuby. Do té doby dítě spokojeně spalo v dětské postýlce stojící u postele na mojí straně. Kvalita spánku se postupně zlepšovala, dokud nepřišly zoubky a s nimi záhadná schopnost tvrdě spícího dítěte vycítit, že se jeho tělo dotklo matrace, rychlého probuzení, pláče, zvednutí, usnutí.... a tak to šlo, dokud jsme s mužem v zoufalství nezkusili uložit potomka k nám. A potomek spokojeně spal aspoň pár hodin. Je to jenom přechodné, říkali jsme si. "Jasně, jen si tomu klidně věřte, naivky!" Myslel si potomek.

Už jsme se ho nezbavili, i když zuby na pár týdnů přestaly. Najednou byla postýlka nepřítelem číslo jedna. Zkoušela jsem tam dávat přes den oblíbené hračky, potomka tam vrazit coby součást hry. Zkoušela jsem ho tam odložit spícího, ale spánek nikdy nevydržel, ten radar byl očividně natrvalo. Zkoušela jsem i zlomit drahouškovu vůli a vydržela jsem jeden večer čtyřicet minut nepřetržitého hlasitého a hysterického řevu. Zjistila jsem, že lámat vlastní dítě není pro mě. A vzdala to. Z postýlky se stala úžasná odkládací plocha. A potomek se do ní stejně přestával vejít, roste hezky rychle.

Měli jsme teď docela fajn období, dítě usíná čím dál líp, je samostatnější, rozumnější. A zabírá čím dál víc místa. A i když společná rána jsou fajn a mazlení je příjemná odměna za spoustu jiného utrpení spojeného s obstaráváním drahého potomka, napadlo nás, že je možná čas na velkou postel, samostatnost, soukromí. Odhodlali jsme se k návštěvě Ikey, neboli pekla, které vám vysaje duši i peněženku. Přežili jsme bludiště, předměty, bez kterých je naše domácnost zoufale nefunkční, dětské oddělení, řvoucí ječící a honící se haranty a jejich rodiče, samoobslužný sklad, půlhodinovou frontu u pokladny a půlhodinovou frontu u odvozu. A můj muž nadšeně sestavil postel. A já jsem nadšeně prala nová prostěradla, chystala barevný přehoz, přesouvala nábytek a tiskla kalendář, do kterého budeme moc každé ráno nalepit hvězdičku pro velkou dámu, která umí spát sama.

A jako velmi často (a poučíme se?) jsme si mysleli, že to máme zvládnuté. První noc byl potomek nenadšený a z postele utíkal. Druhý večer se tam usadil sám od sebe, odříkal večerní proslov písniček a loučení s hračkami a objekty a lidmi a pak padl na polštář a spal.

A já jsem padla do naší postele a zjistila, že ten moment, na který jsem tak dlouho čekala, mě neskutečně znervózňuje. Tolik místa. A jak budu vědět, že dítě spí a dýchá, nedusí se pod peřinou, je v pořádku a nic mu nehrozí? Zase jsem měla pocit, že coby matka musím nad dítětem bez ustání bdít. Stalo se mi to i během prvních dnů, když jsme potomka přinesli z porodnice. V noci (a tím myslím opravdu v noci, když non stop kojení konečně na chvíli ustalo kolem druhé ráno), jsem nechtěla zhasnout světlo, protože jak budu vědět, že je dítě v pořádku? Můj muž ze mě začínal šílet. Nechápal, že po tak dlouhé době, kdy se dítě ve mně vrtělo, kopalo mě do žeber a bylo se mnou jedna bytost, mám najednou strach, že beze mě nezvládne nezávisle dýchat. Po pár minutách jsem uznala, že světlo opravdu zhasnout můžeme a nakonec jsem odpadla.... A po pár dnech vypršely poporodní hormony, které mě proměnily v superženu a spánek byl čím dál důležitější....

Snažila jsem se usnout a představovala si, jak ráno nalepíme první barevnou hvězdičku a budeme chválit úžasného potomka. A po přibližně pěti kontrolách jsme uznali, že dítě je v bezpečí. Zhasli jsme a snažili se usnout. A v půl jedenácté se domem rozlehl řev. Potomek se nechal nachytat a neměl z toho žádnou radost. Rozhořčeně slezl z neznámé postele a potkal se se mnou ve dveřích. Žádné objímání, kdepak, už se totiž umí pěkně vztekat. Dítě sebou hodilo na zem a ječelo, odmítalo se nechat zvednout, odmítalo se vrátit do postele, či být přeneseno do postele naší, hračky byly odhozeny ať jsou jak chtějí oblíbené a pokus o komunikaci to jen zhoršoval... pomsta byla sladká.

Slzy přešly, potomek se vrátil na své právoplatné místo, my jsme posunuli polštáře pěkně na kraj, kam patří a všichni jsme si mohli vydechnout. Hvězdičky pořád čekají. Ale není všem dnům konec...

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Hana Kratka | pondělí 26.1.2015 16:35 | karma článku: 10,23 | přečteno: 682x
  • Další články autora

Hana Kratka

V Manchesteru

Dostat se v sobotu ráno do centra Manchesteru nebylo úplně jednoduché. Tramvaje měly prodloužené intervaly a nejezdily do centra města, před stanicí Victoria jsme museli přestoupit do autobusu. Lidé to brali stoicky.

31.5.2017 v 15:49 | Karma: 13,93 | Přečteno: 1303x | Diskuse| Osobní

Hana Kratka

Magické číslo tři

Blíží se potomkovy třetí narozeniny. První narozeniny jsou skvělé. Přežijete porod, zmatek kolem novorozence, můžete oslavit, že zvládnete udržet naživu dítě celý rok. Máte z toho roku přibližně milion fotek.

6.4.2016 v 16:13 | Karma: 11,02 | Přečteno: 251x | Diskuse| Osobní

Hana Kratka

Domácí politika

Náš dům se proměňuje v organismus s vlastním životem. Ať se snažím uklízet a rovnat jak chci, nic nezůstane na svém místě. A ať peru a skládám prádlo jak chci rychle, vrší se mi tu hromady špinavých tepláků a triček.

3.8.2015 v 18:25 | Karma: 10,45 | Přečteno: 359x | Diskuse| Ona

Hana Kratka

Jak neztrácet čas

Od ledna mě životem provází drobná knížka. Napsala ji americká učitelka jógy Judith Lasater a její název se dá přeložit jako Rok života s jógou (anglický titul A Year of Living Your Yoga).

15.7.2015 v 15:43 | Karma: 8,63 | Přečteno: 325x | Diskuse| Osobní

Hana Kratka

Potomek u klávesnice

Myslím, že je načase, abych se konečně rozhovořila. Koneckonců je mi už dvacet dva měsíců, svět určitě zajímá, co se se mnou děje. Ona sice občas něco zmíní, sem tam se mihne blogem zmínka o potomkovi, ale nemyslím si, že se mi dostává tolik prostoru, kolik si zasloužím.

24.2.2015 v 10:26 | Karma: 10,90 | Přečteno: 288x | Diskuse| Ona
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda

12. května 2024  12:11

Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...

Bakterie z vody letos zabíjí častěji, zemřelo už 23 lidí. Řada nákaz uniká

17. května 2024

Premium Kromě jiných infekcí se v Česku letos více šíří i smrtelnější legionářská nemoc, která se...

Slovensko k tragédii směřovalo dlouho, tímhle prohráli všichni, míní expert

17. května 2024

Premium Bývalý slovenský novinář a bezpečnostní expert Milan Žitný je přesvědčen, že k tragické události,...

V Kladně hořel sklad olejů a autodílů, škoda je čtyřicet milionů korun

16. května 2024  12:31,  aktualizováno  22:59

V kladenské ulici Železničářů ve čtvrtek hořela průmyslová hala se skladem olejů a autodílů. U...

Soud v Haagu začal řešit Gazu. Genocida dosáhla strašlivé úrovně, zaznělo

16. května 2024  22:40

Genocida, kterou Izrael páchá v Pásmu Gazy, dosáhla strašlivé úrovně, prohlásil zástupce...

  • Počet článků 84
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 907x
Hana je ucitelka jogy, cerstve vdana, zije v Manchesteru s manzelem, ktereho potkala v Kapskem meste.